Hry s nováčky

Pomalu se blíží září a s ním i schůzky plné nováčků. Přinášíme pár tipů na hry, které můžete využít k seznámení.

Kdo je to?

Klárka

Všechny hráče rozdělíme do dvou skupin. Je potřeba i dvou vedoucích, kteří budou držet napnutou deku asi ve výšce ramen. Každá skupinka si sedne na jednu stranu za deku tak, aby skupinky na sebe vůbec neviděly!!! tak a hra může začít… každá skupinka si v tichosti vybere jednoho hráče a dotyčný vybraný hráč si sedne těsně obličejem k dece. Princip je v tom, že až budou oba vybraní hráči na svých místech, vedoucí kteří drží deku ji pustí na zem a dotyční hráči se uvidí! Který hráč řekne dřív (zbývající členové skupinek nesmějí radit!) správné jméno toho druhého získává tím cenný bod pro svoji skupinku a vedoucí opět můžou zvednout deku a hra pokračuje, že si každá skupinka zvolí dalšího hráče. Které družstvo má víc bodů vyhrává. Děti si můžou zvolit i různé zajímavé pozice, ale vždy jim musí být vidět do obličeje!

Lávka

Jamal Lamance

Známá, pro některé až obehraná, hra. Účastníci stojí na kládě, trámu, nebo něčem na čem mohou sami stabilně stát. Jeden vedoucí, který vede hru, zadá pravidlo, podle kterého se mají bez mluvení na této lávce, aniž by z ní slezli, seřadit. Děti se můžou řadit podle délky vlasů, stáří, výšky, doby v oddíle atd. U malých je lávka jen na zemi či pár centimetrů nad ní, u větších se dá hrát i nad potokem a podobně. Je možné taktéž dětem zakázat mluvit či dokonce zavázat oči (v tomto případě ale potok nedoporučujeme! :) )

Bang!

Ostružina

Děti si stoupnou do kroužku. Zvolí se jeden, který bude stát uprostřed kroužku. Ten se otáčí dokola a ruce má sevřené do tvaru pistole. Jakmile ukáže na někoho v kroužku, dotyčný si musí co nejrychleji dřepnout. Dva hráči vedle dřepícího na sebe namíří spojenými rukami ve tvaru pistole a vystřelí na sebe tím způsobem, že řeknou co nejrychleji jméno druhého hráče. Ten, který jméno řekl dříve (samozřejmě správné jméno) tento duel zvítězil a pokračuje ve hře. Hráč, který duel prohrál vypadává ze hry, opustí kruh a stává se divákem. Může také dojít k tomu, že hráč, na kterého ukáže pistolník uprostřed si nestihne rychle dřepnout a jeden z hráčů vedle něj řekne jméno dřív. Potom vypadávají oba dva. Zastřelený i ten, který si nestihl dřepnout. Třetí možnost je ta, že se kulky střetnou. A to tak, že hráči řeknou jméno druhého současně. V tomto případě se kulky střetly a nevypadává nikdo. Jakmile zbudou na konci poslední 2 hráči, mají spolu duel. To znamená, že si stoupnou zády k sobě a připraví si pistole z rukou. Vedoucí říká násobky dvou. Jakmile řekne násobek dvou, hráči udělají krok dopředu. Jakmile však řekne jiné číslo, než násobek dvou hráči se otočí a vystřelí na svého protivníka tak, že opět řeknou jeho jméno. Ten, který takto učiní dřív se pro toto kolo stává nejlepším pistolníkem.

Mám rád všechny, ale nejvíce ty, kteří…

Liskin

Hráči sedí v kruhu na židlích, kterých je o jednu méně než je hráčů. Jeden hráč stojí uprostřed kruhu a říká: „Mám rád všechny, ale nejvíc ty, kdo …“ a přidá jakoukoliv vlastnost (mají na sobě bílé tričko, byli už někdy u moře, mají bratra, je jim víc než 18 let,…). Hráč uprostřed kruhu smí říkat pouze takové vlastnosti, které má i on sám a vlastnosti se nesmí znovu opakovat.

Všichni hráči, kteří mají vlastnost, kterou uvedl (např. mají na sobě bílé tričko), si musí v tom okamžiku navzájem vyměnit místa na židlích. Jakmile si začnou měnit místa, hráč uprostřed se snaží zabrat si jednu židli pro sebe. Na koho nezbude židle nebo kdo se zapomene vyměnit, přechází doprostřed a přebírá jeho úlohu. Stejně tak ten hráč, který (kromě toho uprostřed) má jediný danou vlastnost, si musí vyměnit místo s hráčem uprostřed.

Na začátku se může stanovit vedoucí hry, který má právo vetovat příliš obecné vlastnosti typu „má na hlavě vlasy“ apod. Mohou se také zakázat nejednoznačné vlastnosti, na které se nedá jasně odpovědět, jestli je hráči mají či ne (např. jeho nejlepší kamarád byl někdy u moře apod.)

Na závěr jednu hru, která je ideálním opakem. Je nejlepší ji zařadit po té, co každý každého zná jménem. Narozdíl od ostatních vám rozhodně nepomůže si zapamatovat něčí nové (opravdové) jméno.

Senát

Vojta

Hráči se rozdělí na dvě stejně velké skupiny, často jsme hrávali s brýlemi a bez brýlí, každopádně obě skupiny by měly být od sebe rozpoznatelné. Všichni hráči vytvoří jeden velký kruh a sednou si, klidně kolem táboráku. Určí se část kruhu, třeba dlouhá lavička, kde bude sedět RADA senátu. Tu tvoří 4 osoby (nebo 6), s tím, že jsou obě skupiny zastoupeny stejným počtem osob.

V kruhu se nechá jedno místo volné.

Na papírky se napíší jména všech zúčastněných a každý si potají jedno jméno vylosuje.

Pak začíná hra.

Cílem hry je obsadit celou radu senátu svými lidmi, tedy odvolat senátory druhé skupiny. Ten, kdo má volné místo po pravici, si přivolá někoho k sobě. Řekne například, že chce, aby se vedle něj na ono volné místo posadil Karel.

Nezvedne se ale opravdový Karel, ale člověk, který si jméno Karel vylosoval. To může být třeba Dytta, Pavla nebo Jáchym :) Každopádně se tato osoba zvedne, přesune se na ono místo a vymění si papírky se jmény s tím, kdo ho přesadil a hraje se dál s nově uvolněným místem. Volané jméno se nesmí alespoň dvě kola volat znovu.

V našem případě tedy víme, že ten, kdo se vyvolal jméno Karel je nyní sám Karel, ale nevíme, kdo je onen, který si přesedl.

Když hru bedlivě sledujeme, odhalujeme, kdo se jak jmenuje a můžeme přesazovat opravdu ty osoby, které chceme.

Hry byly převzaty z webu www.hranostaj.cz