Hry do klubovny

Venku je řádně nevlídno, takže schůzky už trávíme povětšinou jen ve vyhřátých klubovničkách. A protože trocha inspirace co hrát na schůzce přijde vždycky vhod, přinášíme pár nápadů.

Molekuly

Klasická hra, kdy se atomy (hráči) spojují do skupinek po zadaném počtu. Kdo se nevejde, má trestný bod/vypadává/atd.

Molekuly 2

Hráči se rozdělí do dvojic a rozmístí se. Na pokyn rádce se snaží dotýkat země jen zadaným počtem končetin (většinou nohy a ruce, může jít ale i o další části těla). Začíná se lehčími kombinacemi (2 nohy, jedna ruka), končí se pozicemi složitejšími. V dané pozici musí tým několik vteřin vydržet, vítězí ten tým, který má zadání splněné dřív.

Není třeba hrát jen ve dvojicích, můžete si zvolit i větší týmy, s počtem roste náročnost a zábava

Boj o poklad

Družina se rozdělí na týmy. Hráči mají za úkol sesbírat papírky válející se na zemi a přenést je do svých misek. Papírky sbírají pomocí brček – vždy nasají a přenesou. Každá barva lístečku má jinou hodnutu, vítězí družstvo s největším bohatsvím.

Tancovačka

Hra podobná tiché poště, ale velice kreativní a vhodná k vyblbnutí. Jeden původní herec si vymyslí krátký taneček (soubor pohybů), který ukáže někde v ústraní druhému. Ten následně třetímu, a tak dále a tak dále. Až se tanec dostane k poslednímu a ten ho předvede všem. Následně na to bude předveden tanec původní a to samotným autorem. Jak moc se nace lišily?

Svíčky

V klubovně se zasne a osvětlují ji tak jen zapálené svíčky v rukou hráčů. Každý hráč se snaží svou svíčku nechat co nejdéle hořet a zároveň sfouknout svíčku protivníka.

Možno hrát i ve formátu dva na dva, případně v celé družině všichni proti sobě. Taktéž lze ponechat jednu ruku v kapse či hru napojit na zcela jinou hru (třeba fotbal). Každopádně počítejte s tím, že budete od vosku.

Krmení zvířátek v ZOO

Děti si vylosují zvíře, pak si hodí kostkou. Následně se postaví do řady a vedoucí s výkřikem “Krmení” vhodí sladký bonbón do terénu. Hráči se ho snaží získat, ale musí splnit následující:

Had-podlézá se stůl Slon – obíhá se stůl s rukou jako chobot Opice – přelézá se stůl

Číslo, které padlo na kostce udává počet (oběhnutí, podlezení atd.)

**Pozor, je potřeba hrát v bezpečnější místnosti, děti jdou po sladkém hlava-nehlava”

Na medvěda

Všechny děti si zaváží oči. Jednoho z nich rádce poklepáním označí za medvěda. Ten začne vydávat zvuk brum, brum, brum..brum, aby děti věděli, kde medvěd je. Koho medvěd lapí, toho rozthá a sežere (chápej – jde ze hry)

Je dobré, aby rádce hlídal bezpečnost, snadno může někdo narazit či spadnout

Bomberman

Hráči se rozdělí do dvojic. Jeden z týmu je pyrotechnik, druhý robot.

Robot si zaváže oči a pyrotechnik mu vysvětlí základní pokyny (doprava/dole­va/dopředu/do­zadu/nahoru/do­lu).

Mezitím rádce připraví místnost plnou bomb. Ty představují balónky. Následně si rádce vezme pyrotechnikystranou a ukáže jim, kde jsou likvidační místa pro bombu. Pouze na nich je totiž bombu možné bezpečně zneškodnit. Míst je několik a jde o připínáčky nalepené na zeď, židli či stůl. Vždy jsou tak, aby nebylo jednudhcé se k nim dostat a aby na ně člověk jen tak nespadl (tj. z dolní strany stolu, atd)

Samotná hra vypadá tak, že se pyrotechnici umístí kamkoli do mnístnosti a šifrovaně navigují své roboty, aby zneškodnili co nejvíce bomb. Roboti nemluví, pyrotechnici se zase nesmí pohybovat. Vítezí tým, který zneškodní co nejvíce bomb.

Nesehranější týmy budou mít velký problém obzvláště ve velkém počtu navigovat šifrovaně. Proto můžeme od tohoto pravidla ustoupit, případně ho po chvíli hraní odvolat. Počítejte i s tím, že výbuch bomby je pecka, obzvláště pro robota, který hledá odpaliště a je celý zelený strachy, kdy to konečně bouchne. Chcete-li hru ozvlášnit ještě více (a nevadí vám voda a vytírání), do některých balónků umístěte alespoň trochu vody a odpaliště umístěte nad hlavu

Výbuch bomby nad druhým městem

U bomb a balónku ještě zůstaneme (ti mí je zkrátka milují). Jednoduchá hra, kdy se hráči rozdělí na dva týmy (města) a klubovna se přepůlí (třeba stolem). Úkolem města je odpinknout balónek takovým způsobem, aby bouchl na území druhého města (bouchl = opravdu bouchl, nebo se dotkl země).

Každý z města se smí bomby dotknout jen jednou, co je nad územím jejich města (tj. znovu až poté, co se ho dotkne kdokoli z města druhého).

Aby hra měla ten správný říz, je třeba bombu nafouknout do maximálního hruškovitého tvaru. Hra tak dostane šťávu – bomba časteji bouchá a hlavne hlasitěji. Nehledě na to, že takové bomby se dost lidí vážně bojí

Mnoho prima her a bacha na bezpečnost

dle Hranostaje (www.hranostaj­.cz) a vlasního zápisníku sepsal Vojta