Frodo Aragorn(neregistrovaný)Ročně se v ČR vytěží cca 16 milionů kubíků dřeva – to odpovídá asi 1,6 milionu stromů jako je vánoční smrk na Staroměstském náměstí v Praze. Mimochodem více dřeva doroste, lesy u nás stále přibývají, jak do rozlohy tak do objemu dřevní hmoty. Měst je v ČR asi 600. V rámci kůrovcové kalamity na Šumavě chcípne ročně přes 100 tisíc kubíků smrků, což odpovídá asi 10 tisíc takových smrků a to je asi 16 krát víc než by bylo stromů, kdyby si každé město dalo na náměstí stejný smrk jako ten v Praze. Který člověk je horší – ten co kácí stromy na vánoce nebo ten co je nechá sežrat kůrovcem? Dále – vánoční strom v Praze je dar nějaké paní ze zahrádky, kde by se stejně musel pokácet, protože byl moc velký. Jen ho neprodala na pilu, ale dala Praze. Běžné vánoční stromky, co si kupujeme domů pocházejí buď z probírky a nebo se cíleně pěstují na plantážích. A konečně to nejpodstatnější – člověk ten strom nejen pokácel, ale napřed ho nejspíš také vysadil a ošetřoval. Prostě člověk žije v přírodě, využívá a ovlivňuje ji, s tím se nedá nic dělat. Plakat pro pokácený strom je stejné jako plakat pro pokosený klas obilí nebo poražené prasátko na jatkách. Docela by mě zajímalo, co by jako mělo být alternativou. Vánoční stromeček je docela hezká tradice, která, myslím, nijak přehnaně neškodí, takže bych ji nepovažoval za nějakou zhýralost.
Skautem v roce 2112
“Pojď.. dej tu nohu ještě kousek doleva. Opatrně! Dobře, chytni se toho lana nad sebou a…
No, prosím. Tam se asi
nikdy nikdo nedohodne. Za mne – já v tom vidím rozdíl.
V případě kůrovce jde o to, že kůrovec není člověk
pěstován, dáváš lidem za vinu to, že nechávají kus lesa, o kterém
se jasně řeklo: „Sem se nebude šahat, necháme tomu přirozený
vývoj“, žít jak je libo. Příroda je v tomhle fakt šikovná a
věřím, že ví, proč má kůrovce ve svém arzenálu – ač
souhlasím, že pohled na Šumavu je strašlivý.
