Zpětná vazba

Určitě se ti to taky stalo. Naštval tě kamarád, tak jsi mu pěkně od plic řekl, že je pěknej trouba, že to s ním je k nevydržení a pak ses divil tomu, když se s tebou třeba dalších pár dní opravdu nebavil. Jde to ale udělat nějak lépe?

Jde to. V tomhle případě totiž kamarád dost pravděpodobně neví proč je vlastně trouba a třeba vůbec ani neví o tom, že něco udělal špatně. A tak se zkusíme naučit jiný způsob, jak si říkat různé věci a vyhnout se tak zbytečným hádkám a nedorozuměním. Můžeme tomu říkat – jak dát někomu konstruktivní zpětnou vazbu. (taková facka je sice taky zpětná vazba, ale moc toho asi nevyřeší:))

PROČ?

Důležité je si uvědomit, že celá tahle záležitost není o tom vybít si na někom svůj vztek, ale dát druhému informaci, co se mi na jeho chování nelíbí, ale i to, co se mi líbí. Často se stává, že člověk dělá neúmyslně věci, které se jiným nelíbí. A je potřeba, aby mu to někdo nejprve řekl. Pak je ale samozřejmě na něm, jestli se podle toho zachová nebo ne.

JAK NA TO?

Taková správná informace – zpětná vazba by se měla skládat ze dvou částí POCITU a POPISU chování. Jaký pocit ve vás vyvolalo chování někoho jiného. Důležité je mluvit jen za sebe a ne obecně za všechny – kdoví, co se myslí ostatní. Nejjednodušší je říct líbilo se mi…/nelíbilo se mi… nebo dál udělalo mi radost…/rozesmálo mě…/potěšilo mě…/naštvalo mě…/bylo mi smutno…/urazilo mě… a tak dále.

Druhou důležitou částí je popis chování toho člověka, ke kterému mluvíte. Čím konkrétnější popis to bude, tím lépe bude druhý vědět, co se ti líbilo a co ne – co má příště udělat znovu a co radši ne. Když někomu řekneš „ty ses teda choval hrozně“, nejspíš z toho moc chytrý nebude. Ale když se řekne „bylo mi nepříjemný, když jsi mi pořád skákal do řeči“, může si ten ukecánek pomyslet „aha, tak tohle se jim nelíbí, ale já s nima chci kamarádit, tak to radši příště dělat nebudu“.

JAK TO PŘIJMOUT?

Představ si velkou zeď, která je z jedné strany červená a z druhé modrá. Na každý straně bude stát jeden člověk a nebude ji moct obejít – uvidí tedy jen jednu stranu a jednu barvu. Ti dva se spolu budou bavit o tom jak ta zeď vypadá. Když dojde na barvu, přestanou si rozumět. Každý bude tvrdit něco jiného. Ale kdo z nich má pravdu? No v tomhle případě všichni víme, že oba, protože z každé strany je barva jiná. Ne všichni si ale uvědomujeme, že stejně to funguje i v běžném životě. Každý z nás je jiný a vidí věci „z jedné strany“. To ale neznamená, že to je jediná a celá pravda. Takže když zase tobě někdo řekne, co se mu třeba na tobě nelíbilo, nemusíš to brát jako urážku, a už vůbec se mu to nepokoušej vyvrátit. Ber to jako informaci o tom, jak vypadá zeď z jeho strany – jak tvoje chování působí na něj.

Zpracovala Anča, členka redakce.

Obrázek z www.flicker­.com.