Skaut Chat
Potravní sítě
V ekosystémech dochází ke stálému koloběhu látek a energií mezi neživou složkou a mezi jednotlivými skupinami organismů. Vše je využito, nic nepřijde nazmar.
Zkuste si jako družina „vymodelovat“ potravní sítě v přírodě. Že nevíš, co jsou to potravní sítě? Začněme tedy trochou teorie…
Každý organismus potřebuje ke svému životu energii. Tu
získává převážně z potravy. Organismy jsou tedy propojeny tzv.
energeticko-potravními vztahy. Ty se často pro
zjednodušení znázorňují jako potravní řetězce (žába
– třeba skokan – žere mouchy, skokana žere užovka, užovku
žere čáp). Jenže ve skutečnosti fungují v přírodě
potravní sítě (skokan žere mouchy, ale i malé žáby
a ryby a další živočichy, žábu žere užovka, ale mimo jiné třeba
i čáp, který žere zároveň i užovku atd.). že už ti
z toho jde hlava kolem a nedovedeš si to představit? Není divu!
Celková potravní síť Země je tak složitá, že jí zatím nedokážou
vymodelovat ani ty nejlepší superpočítače! To ale neznamená, že nestojí
za to pokusit se o to s družinou ![]()
Takhle může vypadat (zjednoduseně) část potravní sítě:

Super, vrhnem se na to! Ale jak začít?
Nejdřív si popovídej s družinou o tom, jak potravní sítě fungují. Až na naprosté výjimky mají organismy v přírodě veliké množství možných zdrojů potravy a samy se mohou stát zdrojem potravy pro mnoho dalších. Zapomenout se nesmí ani na živiny v půdě (ty jsou důležité zejména pro rostliny) a Slunce – to je základním zdrojem energie v přírodě.
Po krátkém úvodu můžete začít! Nejlepší asi bude zvolit si jeden známý organismus (třeba obecně nějakou mořskou rybu) a od něho odvozovat další „potravní větve“. Celé to můžete znázorňovat na velkou čtvrtku (formátu A1) nebo balicí papír.
Pro koho může být ryba potravou? Pro mořské ptáky, pro žraloka, pro dravé ryby,… A co naopak žere taková ryba? Nevíte? Najděte si to na internetu nebo v nějaké knížce! Aha, fytoplankton a zooplankton… Jenže co to je? Opět poslouží třeba internet nebo se můžete někoho zeptat… Ale vraťme se na začátek – co ty dravé ryby? To chce rozvést! Dravé ryby můžou být přece potravou pro žraloka. A zároveň nežerou jenom ostatní mořské ryby, ale i… a tak dále a tak dále…
Pokud se pořádně zamyslíte a zároveň budete pořádně slídit v učebnicích přírodopisu, na internetu a ve všemožných dalších zdrojích informací, určitě vám za chvilku vznikne pořádně složitá síť! Doporučuju vzít si s sebou víc čtvrtek nebo balících papírů, nejspíš budete muset celý svůj výtvor během tvorby několikrát překreslovat, aby byl přehlednější.
Takhle může vypadat poměrně jednoduchá potravní síť z našeho příkladu. Když si dáte záležet, tak jí jistě budete mít mnohem lepší a rozsáhlejší!

Určitě se vám nepodaří zkonstruovat celou potravní síť (za to byste možná dostali Nobelovu cenu), ale bude hodně zajímavé pokusit se vytvořit co nejpřesnější síť dokážete. Možná budete sami překvapení, jak moc jsou potravní vztahy provázány a jak málo toho víte o potravě některých organismů.
- A co vyzvat ostatní družiny z oddílu? Dohodněte se na jednom organismu, od kterého budete odvíjet potravní síť a zkuste jí udělat obsáhlejší než ostatní družiny!
- Příroda využívá vše a její schopnost recyklace je dokonalá. Nemělo by se vám tedy teoreticky stát, že ve vašem schématu potravní sítě zbyde nějaký organismus, který by se ničím neživil (uznejte, že to je hloupost) nebo který by nebyl sám pro někoho potravou (když budete v koncích třeba u takového orla, vzpomeňte si na rozkladače a mrchožrouty).
- Proč je rostlin na Zemi obecně víc než živočichů? A proč se množí hraboši tak překotně ve srovnání s dravci? Zamyslete se nad těmito vztahy, souvisí to právě s potravními sítěmi.
- Ve tvoření potravní sítě by se dalo pokračovat teoreticky do nekonečna. Stanovte si tedy nějakou hranici (třeba pokreslení papíru, na který tvoříte). Cílem není vytvořit vědeckou práci.
- Svým výtvorem se určitě pochlubte! Můžete ho vyvěsit v klubovně, ale sami třeba přijdete na spoustu lepších nápadů. Když bude výtvor hodně povedený, tak ho možná uvítá i nějaký učitel přírodopisu.
Tak co, troufnete si na to?
zpracoval Hugo, člen redakce (archiv)