Co nám říká ekologie?

Na Teepkovi nedávno vyšlo několik článků o tom, jak správně třídit odpad, ale ty vlastně nevíš, proč se to má dělat? Co je to skleníkový efekt? Proč je ti pořád zima, když se stále někde mluví o globálním oteplování? Teepek se pokusil ti přinést pár odpovědí na takové otázky.

Globální klimatické změny

Nejprve si řekneme, co znamená, když se řekne skleníkový efekt. Představ si Zemi a Slunce, ze kterého na ni dopadají sluneční paprsky. Ty ji při dopadu ohřejí, ale pak se odrazí od jejího povrchu a putují zpět do vesmíru. Tohle ohřívání by ale Zemi nestačilo, proto se vytvořila okolo ní vrstva plynů, které některé odražené paprsky zase vrací k povrchu a ohřívají dále. Tak vznikla na povrchu Země ideální teplota pro život. Když se ale v této atmosféře bude hromadit těch plynů stále více, budou zadržovat stále více paprsků, a tak se teplota může zvýšit. Takovéhle oteplení pak může způsobit právě tání ledovců nebo zvětšování pouští.

Není to ale jev pro nás nijak výrazný a ani není všude. Některá místa planety, třeba i Evropa, se můžou naopak ochladit. To se děje, kvůli změnám mořských proudů, které také mají vliv na klima. Neměli bychom tedy mluvit o globálním oteplování, ale o globálních klimatických změnách.

Mezi plyny, které skleníkový efekt způsobují, patří hlavně metan a oxid uhličitý. Právě jeho vypouštění do atmosféry je předmětem mnoha sporů. Produkují ho všemožné továrny, elektrárny, dopravní prostředky.

Další problémy

Přestože se o něm stále mluví, globální oteplování – teď tedy už správně globální klimatické změny – nejsou jediným ani nejdůležitějším ekologickým problémem. Mezi ty nejvýraznější patří také: * • Vyčerpávání přírodních zdrojů

• Znečištění základních složek životního prostředí – vody, půdy, vzduchu

• Produkce většího množství odpadu než je příroda schopna rozložit

• Mizení mnoha druhů organismů na planetě a tím narušení potravních řetězců*

Jsou to velká slova a může se ti zdát, že se tě nic z toho přímo netýká. Opak je ale pravdou. Například znečištění vody může vést k jejímu nedostatku. Kvůli nedostatku surovin se může velice zvýšit třeba cena elektřiny, ale i dalších produktů. Zkrátka všechno je se vším velice propojeno.

Na zamyšlení

Co myslíte, že je lepší investovat prostředky (peníze, úsilí) do snižování produkce skleníkových plynů nebo do toho, abychom se vzniklým změnám přizpůsobili?

Jistý pán, který se jmenuje Lovelock, přišel s velice zajímavou představou. Říká totiž o Zemi, že je to jeden velký živý organismus. Stejně jako všechny ostatní, které známe, se dokáže sám o sebe postarat. Podle tohoto pána se tedy nemusíme starat o zdraví a život celé planety. Ta se o sebe postará stejně, jako to už dělá několik miliard let. Může se ale stát, že změny, které ona provede, nebudou vyhovovat nám – lidem. Zjednodušeně je to asi něco takového, jako kdybychom měli hlavu plnou vší, dlouho by nám nevadili, ale jednoho dne by začali štípat. Pak bychom šli a hlavu si umyli. Je to sice jen teorie, ale možná stojí za to se zamyslet, koho vlastně tyto změny ohrožují.