Zapnu vzpomínkovou frézu miromantiky battledressů a najednou je mi šestnáct let, když jsem byl do čundrů janek, midřív, než zpíval Wabi Daněk, když jsem poznal celtovanej svět.
Strašně jsem chtěl, než zestárnu, battledress mít i usárnu, a pak jsem stál na nádraží i já, zabalený saky-paky, na sobě tu bundu khaki s domovenkou „Czechoslovakia“.
®: Silver A, Silver B, pak poslední pozdrav z paluby, šlapou bačkůrky strachu holínky záhuby, právě slét' bílý mikvět, noc je protržená obálAka, už se k lesům snáší Valčík, Švarc a Opálka.
Horečně se potí záda a ruka už stengun skládá, mercedes se blíží od Břežan, pak ožehne výbuch zdola pyšný profil protektora, s kletbou Gabčík odhazuje zbraň.
®: Silver A, Silver B, pak poslední pozdrav z paluby, šlapou bačkůrky strachu i holínky záhuby, právě slét' bílý květ, noc je protržená obálka, už se k lesům snáší Gabčík, Kubiš, Opálka.
Půl čtvrté a potom celá, motory zní u kostela, v kterém sedm stínů tají dech, už se vojsko staví do řad, Jidášové žijí pořád, a už salvy duní na schodech.
®: Silver A, Silver B, holky krásněj', válka-neválka, vzpomínám na ta jména – Bublík, Hrubý, Opálka, Silver A, Silver B, smrťák roztočil už osudí, it's a long way to Tipperary, kov na spánku zastudí.
Rec: Antropoid… Out Distance… Tin… Bioscop… Percentage… Zinc… Antimony…
®: Silver A, Silver B, ozvěny stengunů doráží, Resslovkou kráčím dolů ke smíchovskýmu nádraží…
