Age of Mytology

Tří slavné národy – Řekové, Egypťané a Vikingové mezi sebou soupeří, která civilizace vstoupí do dějin jako slavnější a větší. Desková hra, nazvaná podle svojí počítačové předlohy zaujme na první pohled svým vynikajícím zpracováním, ale bohužel také velmi vysokou cenou. Jde jenom o drahé pozlátko nebo hra opravdu za ty peníze stojí?

Pojďme postupně vybalit obsah krabice a vysvětlit si, co k čemu slouží:

Herní plány

Každý hráč má v této hře svůj herní plán. K dispozici jsou tři druhy plánu (podle jednotlivých národů) a od každého druhu jsou v krabici dva (přestože je hra maximálně pro 4 hráče). Toto množství zaručuje, že v jednotlivých hrách proti sobě mohou stanout různé kombinace národů.

Každý plán je rozdělen na 4 části:

Stavba polí – Jedná se (kromě grafiky) o jedinou část plánu, která se u jednotlivých národů liší. Je zde zobrazena mapka území, kde daný národ žije. Území je rozděleno do několika obdélníčků, představující jednotlivé typy krajiny (úrodná pole, kopce, hory, lesy, bažiny a pouště). Ty lze v průběhu hry obdělávat a získávat z nich suroviny potřebné pro rozvoj civilizace (jídlo, dřevo, zlato a přízeň bohů).

Stavba budov – Vedle polí je prostor pro stavbu budov. Každá budova stojí nějaké suroviny, ale jejím postavením získá hráč nějakou výhodu (větší výnosy surovin, posílení bojovníků apod.). Množství postavených budov má také zásadní vliv na určení vítěze na konci hry.

Místo pro armádu

Místo pro suroviny s ukazatelem dob – Hráči mohou během hry postupovat v jednotlivých dobách (starověká, klasická, hrdinská a mýtická). Vyšší doba dává hráči možnost nakupovat lepší bojovníky a mít větší výběr akcí, které může provést v jednom kole.

Uprostřed plánu je potom ještě ceník budov.

Akční karty

Průběh hry je rozdělen do několika kol. Každý hráč může v každém kole provést tři akce. Akce provádí pomocí akčních karet:

• obdělat pole
• získat z pole suroviny
• obchodovat se surovinami
• stavět budovy
• rekrutovat bojovníky
• zaútočit na soupeře
• postoupit do další doby

Je-li hráč ve starověké době, vybere si, před zahájením kola 4 z těchto akcí a s těmi potom následující kolo hraje. Každá vyšší doba přidá hráči jednu kartu navíc. K čemu je dobré mít více karet, když stejně můžete zahrát jenom 3? Některé akce totiž platí pro všechny hráče, takže se vaše plány, co zahrajete, velmi rychle mění.

Akční karty jsou potom ještě rozděleny na stálé a náhodné. Stálých je 7 (pro každou akci jedna), hráč je má při každém výběru k dispozici všechny a může si z nich vybírat o vlastní vůli. Náhodné jsou zamíchány v balíčku a hráč si z nich losuje a neví, jaká akce mu přijde. Přičemž platí, že si hráč nejdříve vybere stálé karty a potom si teprve dolosuje do příslušného počtu z balíčku náhodných. Náhodné karty jsou ale mnohem účinnější (např. se stálou kartou pro stavbu budov si smíte postavit 1 budovu a v náhodných je stavba i 4 budov najednou).

Souboje

Tím nejzajímavějším a nejnapínavějším na celé hře jsou bezesporu souboje. Každý hráč si buduje svoji armádu, přičemž každý národ má armádu úplně jinou. Koupíte-li si bojovníka, získáte jeho plastovou figurku a kartu, na které jsou popsány jeho vlastnosti. Figurky jsou v této hře odlité do podoby, jakou mají představovat, takže pokud si koupíte minotaura, stojí na vašem plánu opravdu minotaur a podobně je to se sfingou, drakem a dalšími.

Bojovníci mají taky svoje vlastnosti. Mohou být smrtelníci, mýtické bytosti nebo hrdinové a mohou bojovat jako pěšáci, jezdci, střelci, letci nebo giganti. Mají taky svoji základní sílu v rozmezí od 3 u nejslabších do 8 u nejsilnějších bojovníků. Každý bojovník je také specialistou na jiný typ soupeře, a pokud se proti němu postaví právě tento soupeř, získá ke svojí síle nějaký bonus. Takže například minotaur má základní sílu 5, ale bojuje-li proti nějakému jezdci, přičte si k tomu další 3.

Průběh boje je následující: Po zahrání karty útoku si útočící hráč vybere na koho a co útočí. Může se rozhodnout, jestli bude v případě vítězství soupeři bourat obdělaná pole, budovy nebo brát suroviny. Potom si oba hráči tajně ze svých armád vyberou bojovníky, které do souboje vyšlou (počet určuje zahraná karta, např. 4) a naráz si je ukážou. Boj pak probíhá v kolech vždy jeden bojovník na jednoho. Každý se snaží odhadnout, kterého bojovníka vyšle soupeř, a snaží se dát proti němu takového, který bude mít co největší sílu. Hráči si naráz ukáží, kteří dva bojovníci svedou boj, sečtou si vzájemné bonusy a určí výslednou sílu pro daný souboj. Síla vyjadřuje počet kostek, kterými bude hráč v souboji házet. Potom se počítá počet pětek a šestek, které hráč hodil. Kdo jich hodí více, toho bojovník vyhrál a zůstává ve hře. Druhý končí. Z tohoto systému boje vyplývá, že s velkým štěstím může vyhrát i ta nejslabší armáda a že největší vliv na úspěch má správný odhad soupeře.

Kdo vyhrává

Vyhrává ten hráč, který získá nejvíce bodů. Na začátku každého kola dostanou tři hráči každý jeden výherní bod. Ten musí podle svojí umístit na jednu ze 4 karet:

Největší město – všechny body z této karty získá na konci hry hráč, který bude mít postavených nejvíce budov.

Největší armáda – na konci hry tyto body získá hráč s početně největší armádou.

Div světa – body získá ten, kdo postaví div světa (musí být v mýtické době, zaplatit 10 od každé suroviny a ukončuje tím hru).

Vyhraná bitva – všechny body z karty získá, ten kdo vyhraje první bitvu poté, co tam byly umístěny.

Vítězné body lze také nakupovat po postavení budovy Velký chrám za 8 přízní jeden bod. Pokud nikdo nepostaví Div světa, končí hra v okamžiku, kdy jsou umístěny všechny vítězné body.

Zhodnocení hry

Dostáváme se k odpovědi na otázku z úvodu článku. Stojí hra za to? Po úvodní investici více než 2000,– Kč, čeká hráče nemilé překvapení. Hra totiž není přeložená do češtiny a všechny katry, plány a pravidla jsou v angličtině. Přibalená černobílá pravidla jsou napsaná poměrně dost nesrozumitelně, takže jejich pochopení si musí hráč připravit notnou dávku času a trpělivosti. Po úvodním očistci se ovšem hráči dostane vytoužené odměny v podobě propracované a napínavé strategické hry, která mu zaručí zábavu na dlouhé hodiny.

A když už jsme u toho času, mám zde jedno varování. Hra se ráda protahuje. Nejkratší jsem ji zažil za 1,75 hodiny, nejdelší za 7,5 hodin. Délka je přímo úměrná počtu svedených soubojů, které hru natahují, a také počtu herních nováčků, kteří se neumí rychle rozmyslet, co budou dělat;-).

Klady:

• zpravování
• napínavé souboje
• originální herní systém

Zápory:

• cena
• je jen v angličtině
• chaotická česká pravidla
• protahuje se

Zpracoval Teo, člen redakce