Můj milý deníčku…

„tak už Ti zase píšu. Ptáš se, proč?“

Můj milý deníčku…

tak už Ti zase píšu. Dělám to často a rád a pokaždé se mi uleví. Až občas přemýšlím, čím to je, v čem tkví Tvé kouzlo…

Líbí se mi, že na mě máš vždycky čas, když se někomu potřebuji svěřit, nasloucháš mi a nikam neodbíháš. Nepřerušuješ mě stylem: „Jasně, rozumím ti, to mě se stalo něco podobného. Jednou…“ Vím, že mi rozumíš a že Ti můžu svěřit i to, co bych jinému neřekl – jak úplné banality, pro které by se mi ostatní smáli, tak i ta nejtajnější tajemství.

Pomáháš mi ale i jinak. Občas, když přijde nějaký velký problém, proberu ho s Tebou. Je to možná zvláštní, ale jak ho vidím napsaný na papíře, najednou vypadá méně hrozivě. Pokud mám v hlavě zmatek a nerozumím, co se se mnou děje, začnu psát a většinou se vlny utiší a mně se opět rozjasní. Při velkých rozhodnutích si s Tebou píšu do sloupečků důvody pro a proti, občas si s tebou hraji na „brainstorming“, abych našel řešení, a když vím, že mě čeká opravdu důležitý rozhovor, napíšu si s Tebou předem, co chci vlastně říct.

Mohlo by se zdát, že do Tebe pouze píšu. Ale není to celá pravda. Zjistil jsem totiž zvláštní věc: Když Ti teď popíšu všechno, co právě teď cítím, nad čím přemýšlím a co mě právě zajímá, když vypíšu svoje plány a obavy, a odložím Tě na rok na polici, za rok Tě otevřu a zjistím, že čtu myšlenky někoho jiného, který nebyl ovlivněn ničím z posledního roku a zůstal nezměněný na Tvých stránkách. A řeknu Ti, je to opravdu zážitek.

Díky za všechno, čím pro mě jsi a těším se, až si zítra opět na chvíli sedneme.

Tvůj

Vlastík

Pozn.: brainstorming = metoda řešení problémů, při které chrlíme i nesmyslné nápady bez jakékoliv kontroly a následně je třídíme, abychom našli ten nejlepší

Zpracoval Vlastík, člen redakce