Jak na Afriku?
Shrnutí všeho důležitého, co je dobré vědět o nové hře Postavme školu v Africe.
Skaut Out
Když jde skaut ven,
angličani by řekli, že jde OUT.
Až půjdou ven všichni týpci a typoňky, mohou se inspirovat v této sekci…
2009-12-23 12:09:10 - autor:
Životní pouť vánočního stromku
Vánoční stromek neroste v lese aneb než se ze semínka stane stromeček u nás doma
Zase je tady nezaměnitelnou atmosféra vánoc se svojí vůní jehličí a vánočního cukroví. Skoro na každém rohu prodávají vánoční stromečky, ale jaká byla jejich pouť, než se dostanou k nám domů…
Na počátku všeho je semínko, ze kterého vyroste semenáček. Ten pak stráví ve školce dva až čtyři roky. Poté je již dost velký aby se dal použít jako sazenice, která je zasazena na plantáž vánočních stromků. V žádném případě tedy vánoční stromky nerostou v lese, jak si většina lidí nesprávně myslí. Tam stromek roste podle druhu dalších minimálně 6 let. Během této doby se stromky zastřihují a vyvazují, aby se dosáhlo požadovaného vzhledu. Poté jsou v předvánočním čase uříznuty, zabaleny a expedovány až k nám.
Jaké stromky jsou nejčastější a jak dlouho trvá, než vyrostou do
výšky 180 cm: 
Borovice černá 7–8 let
-pochází z rakouských a balkánských hor, má tuhé 8–12 cm dlouhé sytě zelené jehlice a šedočernou až žlutohnědou kůru.
Borovice lesní 6–7 let
-původem z Euroasie, kůra šedohnědá až rezavá, jehlice 4–8 cm dlouhé
Smrk pichlavý (stříbrný) 10–11 let
-pochází z hor Severní Ameriky, má sytě zelené, stříbřité či namodralé jehlice
Smrk ztepilý 9–10 let
-pochází ze střední až jihovýchodní Evropy, má šedohnědou až červenohnědou kůru a 1–2,5 cm dlouhé jehlice
Jedle kavkazská (normanská) 10–12 let
-pochází z jižního a jihovýchodního pobřeží Černého moře, má husté jehlice sytě zelené barvy dlouhé až 3 cm
Jedle bělokorá 10–12 let
-pochází z jižní a střední Evropy, šedá kůra a temně zelené jehlice jsou až 3 cm dlouhé
Jedle korejská 10–12 let
-pochází z hor Jižní Koreje, má tmavozelené jehlice až 2 cm dlouhé
Věděli jste, že porost stříbrných smrků (10 000 ks/ha)
průměrně vyprodukuje (v tunách na hektar za 10 let):
- 40 – 60 tun nadzemní a 12 – 18 tun pozemní suché hmoty
- 20 – 30 tun uhlíku nad povrchem a 6 – 9 tun pod povrchem (vyváže tak 95 – 143 tun oxidu uhličitého)
- 70 – 105 tun kyslíku
Napsala Deboora, členka redakce