Když jde skaut ven,

angličani by řekli, že jde OUT.

Až půjdou ven všichni týpci a typoňky, mohou se inspirovat v této sekci…

Cesta olympijské pochodně

Cestu olympijské pochodně před konáním Olympijských her bereme dnes jako samozřejmost. Známe však její smysl? Jak tato tradice vznikla? A která místa navštíví? Na všechny otázky najdeš odpověď na následujících řádcích.

Olympijský oheň má svůj původ v antice. Při konání prvních olympijských her hořel v chrámu boha Dia, k jehož poctě se hry pořádaly. Časem se jeho místo přesunulo do chrámu jeho manželky – bohyně Héry, u jehož pozůstatků se oheň zapaluje dodnes. Souvisel s pověstí o Prométheovi, který oheň ukradl bohům, aby jej daroval lidem. Štafeta olympijské pochodně však tak staré kořeny nemá. Jedná se o zvyk novodobých olympijských her. Poprvé se oheň štafetově předával před olympijskými hrami v Berlíně 1936, které jsou velmi kontroverzně pojímány. Němci měli pro pochodňové průvody slabost a v štafetě viděli nejen ohromnou mezinárodní propagaci sportu, ale i Říše a nacismu. Běžci, kteří pochodeň nesli byli obvykle muži árijského původu, a na každého z nich připadal 1 km z 3422 kilometrů dlouhé trasy.

I přes tento podivný začátek štafety se tato tradice udržuje dodnes. Má zejména mírový význam, stejně jako celé olympijské hry. Během her by totiž státy měly zapomenout na všechny sváry mezi s sebou a změřit své síly ve sportovních disciplínách. Obvykle cesta pochodně vede skrze mnoho zemí, ale letos pochodeň putuje ,,jen“ Řeckem a Kanadou. Přesto tato cesta bude rekordní – svými 45 000 kilometry po Kanadě se zapíše do dějin jako nejdelší cesta olympijské pochodně v jedné zemi. Navštíví nejvýznamnější místa Kanady a dostane se i na nejsevernější obydlené místo ve světě – Alert v Nunavutu. Cesta je naplánovaná tak, aby 90% kanadské populace mělo možnost na místo, kudy štafeta povede, dorazit do jedné hodiny autem, a vidět oheň na vlastní oči. Pochodeň tak zažehne lásku k olympiádě v srdcích všech Kanaďanů.

Nosičem olympijské pochodně se letos mohl stát jakýkoliv Kanaďan. Stačilo, aby se zapojil do soutěže Coca-Coly či RBC, získat podporu své komunity a stát se tak jedním z 12 000 tzv. ,,Torchbearers“. Pro všechny je to velká čest a rozhodně nezapomenutelný zážitek. Mezi těmito běžci se najdou i dojemné příběhy. Otec čtyř dětí Andrew Hunt nedávno přišel o svou ženu. Zemřela na rakovinu. Aby uctil její památku, rozhodl se stát jedním z běžců.

Trasa olympijské pochodně

Pouť olympijského ohně začala 22.října 2009, kdy byl zapálen slavnostně v řecké Olympii a skončí 12.února 2010 ve Vancouveru, kdy slavnostně zahájí 21. zimní olympijské hry. Jeho cestu můžeš sledovat i ty. Reportér Chris Wheeler putuje spolu s pochodní a díky krátkým dvouminutovým videím zprostředkovává celému světu nejen radost, hrdost a všechny ostatní pocity, které cesta olympijské pochodně vzbuzuje v Kanaďanech, ale také zachycuje různorodost a krásu této země. Snad tě zhlédnutí naláká toto krátké video přímo z Nunavutu, země Eskymáků. Všechny díly putování shlédnete Youtube .

Napsala Pumpa, členka redakce

Foto převzato z oficiálních stránek ZOH Vancouver www.vancouver2010­.com