Co vidí a nevidí ostatní

Zrak je náš nejcennější smysl, ale stejně v něm nejsme nejlepší

Zrak je to co nás nejvíce ovlivňuje. Vždyť 80% informací získá člověk pomocí svého nejdůležitějšího smyslu zraku. Přestože stavba oka je u savců téměř stejná ne všichni savci vidí stejně. Důvodem těchto rozdílů je mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu zraku, rozlišení barvy, schopnost rozlišit a zachytit pohyb na dálku vnímání světla a barev.

Jedním z důležitých faktorů je intenzita světla, které dopadne na sítnici oka. Zvířata, která jsou aktivní v noci, mají kromě velkých vyklenutých očí také reflexní vrstvu za sítnicí, která odráží dopadající světlo (světélkují oči např. kočka, liška, pes). Tyto zvířata si musí oči chránit před denním světlem např. zornička i zřítelnice kočky v denním světle zužuje do úzké štěrbiny.

Poloha očí zase určuje, kolik toho zvíře uvidí. Oči posazené po stranách hlavy (kopytníci, hlodavci) umožní celkový rozhled na všechny strany. Oči u sebe (šelmy, primáti, dravci) umožňují prostorový přehled s užším rozhledem. Např. králík má úhel rozhledu 360 stupňů, člověk bez pohnutí hlavy při pohledu dopředu 200 stupňů, kočka 180 stupňů. Výr velký si proto pomáhá otáčením hlavy v rozsahu ¾ kruhu.

Vidění barev se děje pomocí specifických buněk – čípků. Žáby mají jen jeden typ a vidí převážně jen modře. Psi (vidí žlutou a červenou), veverky, koně (nevidí zelenou) a skot mají jen dva typy čípků a jsou tzv. barvoslepí. Člověk, gorily a paviáni má tři různé typy čípků, jedny jsou citlivé na modré světlo, druhé na zelené a třetí na světlo žlutozelené a červené a vnímáme nejlépe barvy od modré po červenou. Plazi, ryby a ptáci mají čtyři typů čípků a vidí barvy celého spektra. Ptáci kromě viditelného světla vnímají i ultrafialové záření, pomocí kterého se orientují v prostoru podle polohy Slunce. Jsou tu ale i tací, kteří rozlišují jen světlo a tmu nebo nevidí vůbec.