Poznejme dávné památky

Česká historie je velice bohatá. Vždyť jen málokterý národ se může pochlubit tak bohatými dějinami a tolika dochovanými hrady, zámky či městskými památkovými rezervacemi.

Ovšem já bych chtěl ukázat, že je dokonce ještě bohatší! Jak? Jednoduše. Víte, že na celém našem území jsou památky, které k naší historii patří stejně jako Karlštejn, Rábí nebo Konopiště? Od zmíněných staveb je však odlišuje jeden podstatný rozdíl – vznikly o několik staletí či dokonce tisíciletí dřív. Jak jste asi poznali, mluvím o památkách pravěkých. Jsou jich po celé naší zemi stovky a mnohdy o nich pořádně vědí jen archeologové. Ale i přesto jsou i takové, které stojí za návštěvu.

specifikace cílových míst:

Praha

-doprava na výchozí místo a zpět: záleží na tom, odkud jedete

Jedna taková pravěká památka – keltské oppidum (velké opevněné keltské město) – najdete v Praze, našem hlavním městě. Místo, o kterém mluvím, leží v její okrajové části na pravém břehu Vltavy. Jako své sídlo si jej zvolili už staří Keltové, zhruba o 1500 let dřív než Čechové.

Nejlépe se tam dostanete z Břežanského údolí u Prahy–Zbraslavi (do Zbraslavi dojedete autobusem MHD č. 165 z tramvajové zastávky „Modřanské nádraží“ (tramvaj č. 3 a 21), vystoupíte na zastávce „Nádraží Zbraslav“, zastávka je na znamení. Další možnost je přijet na Zbraslav vlakem, zastávka se nalézá na samé patě bývalého oppida). Vyšplháte na kopec, pak se od altánu vydáte lesem a za chvíli narazíte na akropoli keltského oppida „Závist“. Jsou zde k spatření staré valy, zdi a další zvláštnosti. Ovšem celé oppidum bylo daleko větší, než jen toto místo. Dohromady zabíralo asi 170 hektarů a spadají pod něj i mohutné valy Šance, které je možno spatřit na protějším vrchu přes Břežanské údolí.

Podobná místa (oppida) můžeme navštívit také u Stradonic na Berounsku, Hrazanech, Nevězicích, Třísově či u Nasavrk.

Ale nejsou to jediné pravěké památky, které stojí za to vidět.

Kounov (okres Louny)

Nyní se přenesme na Rakovnicko (okres Louny, cca 60 km západně od Prahy) a to k obci Kounov. Možná, že ještě lepší to bude k nádraží v Mutějovicích (kde vám ochotně poskytnou informace a propagační materiály), odkud vede přímo cesta lesem na tzv. Rovinu (značena je žlutou turistickou značkou). Když ji celou přejdeme, narazíme na les. V něm pak můžeme nalézt šestnáct kamenných řad dlouhých až 300 metrů, které vedou ve směru sever-jih. Podle blízké obce se jim říká Kounovské kamené řady. Nikdo dosud neví k čemu sloužily a ani, kdo je zde postavil. Balvany, z kterých jsou řady poskládány, mají od zcela malých rozměrů až zhruba po metr. Největší z nich je „Gibon“ a „Pegas“. Z jejich polohy lze prý vyčíst i východy slunce o slunovratech. Možná, že máme co do činění s naší největší dosud objevenou megalitickou památkou. Podobné, avšak menší řady jsou i u nedalekých Nečemic a Klučku.

A jak je to s oněmi megalitickými památkami?

Možná jste už někdy, slyšeli taková slova jako menhir (vztyčený kámen), dolmen (megalitická komora), trilit (dva vztyčené kameny, přes jejichž vrcholky je položen třetí kámen), kromlech (kamenné kruhy) a další.

Tyto stavby se nejvíce nalézají ve francouzské Bretani a na Britských ostrovech. A tam jsou kolikrát až mnohatunové. Postaveny byly někdy v pravěké době a o jejich pravém účelu se dosud vedou spory. Avšak i v Čechách můžeme na obdobné stavby narazit.

Pravda, nejsou sice tak obrovské, jako jejich západoevropští bráškové, ale i tak některé stojí za to. Za všechny bych zmínil 3,5 vysoký menhir u Klobuk, umístěný na poli poblíž silnice vedoucí na Telce (cca 100 m od silnice). Říká se mu „Zkamenělý pastýř“ (nebo také „Zkamenělec“, Kamenný muž“). K takovýmto kamenům se obvykle váží i různé pověsti a nejinak je tomu i zde. Řiká se, že menhir se posune každý rok o špendlíkovou hlavičku směrem ke klobuckému kostelu. A až tam dorazí, nastane konec světa. Naštěstí je od něj dost daleko, tak se zatím bát nemusíme.

Podobné menhiry můžeme nalézt i na dalších místech, např. u Drahomyšle, v Praze-Dolních Chabrech, u Slavětína či u Brezna (v Březně můžete navštívít i Archeoskanzen) i jinde. Jejich pravý význam – jak jsem se již zmínil – neznáme. Podle jedné hypotézy šlo o jakýsi kalendář, protože jsou často vůči sobě postaveny ve slunovratových směrech k východu či západu slunce.

Po celé republice můžeme najít i další pravěké památky. Jde o prastaré stavby, kterých bychom si měli vážit – vždyť přetrvaly celá tisíciletí. Jejich autoři byli přírodní lidé, kteří – na rozdíl od nás – uměli žít v souznění s přírodou.

Teepkovi zaslal Libor Čermák, upravila Léňa, členka redakce

Zdroj: Filip J.: Keltská civilizace a její dědictví, Akademia, Praha, 1995 Stejskal M.:Labyrintem tajemna, Paseka, Praha, 1991 Lenková J.a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad, Regia, Praha, 2001

další info na toto téma najdete např. na:

• http://www.ar­sys.cz/…vna/o­kr.html#klu4,
• http://www.muj­web.cz/…/menhi­ry.htm
• http://www.pru­vodce.com/brez­no/
• http://druido­va.mysteria.cz/…_V_PRA­ZE.htm
• http://www.stez­ka.cz/…es_lou­ny.htm
• http://pohanstvi­.net/inde.php?…