Úžasná příroda

Lípu sázíme tuto sobotu. Ben

Tam budu taky.

Doufám, žě nekdo nafotite a sepíšete reportáž, určitě za to budeme rádi :)

Díky. Popelka

Skvělý nápad. Škoda, že těch lip se nesází 800, jako počet výročních let. :D

tez sazime, zitra… jen sem zvedava kolik se nas tam sejde….

Tak zítra – Popelka,Marťan,Do­veda,Koza-taj,Ben,Devět-sil,adalší…Sázíme lípu.Ta naše má víc jak 4,5metru.Obluda.

dneska sme byli sázet lípu, mrtě akce :D

dneska sme byli sázet lípu, mrtě akce :D

Dnes jsme s druhým oddílem sázeli lípu, Anežky České. Zasazena byla na návsi u kostela.Měřila téměř 5m.

Přišli skoro všichni z našeho 2 odd. Bylo nás tam jedenáct. Čtyři jsou omluveni,nemoc.

Svatá Anežka Česká, jedna z nejslavnějších českých světic, přichází na svět 20.1. 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. (viz Přemysl Otakar I.) a Konstancie Uherské (viz Konstancie Uherská). V dětství je Anežka vychovávána v cisterciáckém klášteře ve slezských Třebnicích a v premonstrátském klášteře v Doksech, několik let poté stráví na vídeňském dvoře Babenberků.

Postavení královské dcery ale Anežku neuspokojuje, její touhou je vstoupit do kláštera a stát se služebnicí Boží – tato touha se jí ale splní až po smrti otce v roce 1230, kdy si prosadí rozhodnutí (po několika neúspěšných svatebních jednáních – s Jindřichem, synem císaře Friedricha II., Jindřichem III. Anglickým, císařem Friedrichem II.), že se bude plně věnovat zbožné činnosti.

V roce 1232 pak Anežka zakládá špitál sv. Františka pro chudé a nemocné Na Poříčí (od roku 1252 špitál sídlí poblíž Juditina, dnešního Karlova, mostu) – v roce 1233 poté poblíž špitálu vznikají dva kláštery: mužský klášter menších bratří sv. Františka a ženský klášter řádu sv. Kláry (podle dochovaných listů je Anežka se sv. Klárou {viz sv. Klára} v úzkém osobním kontaktu).

Do kláštera klarisek pak Anežka v roce 1234 sama vstupuje a záhy se stává jeho představenou (abatyší).

V roce 1237 se Anežka pokouší o založení vlastního řádu, založeného na přísném dodržování řádových regulí františkánského řádu, ale papež Řehoř IX. nemá pro její snahy dostatek pochopení a vznik nového řádu nepovolí.

Anežka se nato vzdává hodnosti abatyše kláštera sv. Kláry a od roku 1238 pak užívá (a to až do své smrti) titul „starší sestra“ – po dobu jejího života pak zůstává titul abatyše pražského kláštera klarisek neobsazen.

Po celý svůj život je Anežka Česká činná nejen jako členka řádu klarisek, též se významně zapojuje do veřejného života své doby, nemalý vliv má mimo jiné na svého bratra, krále Václava I. Jednokého (viz Václav I. Jednooký) – v roce 1249 za české vnitropolitické krize se například přímo podílí na smíru mezi ním a jeho odbojným synem Přemyslem Otakarem II..

V roce 1252 pak vzniká z Anežčina popudu pražský klášter křižovníků s červenou hvězdou – ten pak nese rysy jediné specificky české řehole.

Anežka stojí též za tím, že pohřebiště českých panovníků je přeneseno z kostela sv. Víta na Pražském Hradě do kláštera klarisek Na Františku.

Anežka Česká umírá 6. března roku 1282, pohřbena je v klášterním chrámu Na Františku.

Již nedlouho po smrti pak začíná být Anežka českým lidem považována za světici, věří se, že na její přímluvu se dějí četné zázraky.

O svatořečení Anežky se snaží, neúspěšně, již Jan Lucemburský (viz Jan Lucemburský Slepý), poté jeho syn Karel IV. (viz Karel IV. Lucemburský) a později pak např. Leopold II. Habsburský – teprve pražský arcibiskup kardinál B. J. Schwarzenberg dosahuje v roce 1874 prohlášení Anežky za blahoslavenou – svatořečena je pak 12. listopadu roku 1989 papežem Janem Pavlem II (viz Jan Pavel II.).

Pořád čekám na tu fotoreportáž, nic se neděje.