Každý správný Teepek se o sebe dokáže postarat. Ale často pomůže dobré vybavení. Jak jej správně vybrat?

2010-01-09 13:11:52 - autor: strizla

Lavina – jak se jí vyvarovat a co dělat, když udeří

V posledních dnech se v v médiích množí zprávy o zavalených turistech. Sníh je nejenom zdrojem zimních radovánek a zábavy, ale může i zabíjet. Pokud se chystáte na zimní výlet do hor, čtěte a přemýšlejte, jak se vyvarovat zbytečné tragédii.

Na druhou stranu si nemyslete, že po přečtení jednoho článku víte o lavinách a nebezpečích hor všechno. Obsah je vstupem a nezbytným minimem pro proniknutí do problematiky. Pokud se chcete pohybovat bezpečně v zimních horách, je další studium a případně absolvování lavinových kurzů velmi vhodné.

Nezbytný obsah vybavení

Pokud vyrážíte na lyžařskou, nebo lezeckou túru i do pouze potenciálně lavinézního prostoru, mějte vždy kompletní vybavení a buďte na možnou nehodu připraveni.

Takže co od té doby rozhodně nechybí v batohu a na těle • lavinový vysílač a vyhledávač • mobilní telefon • lavinová sonda • kvalitní lopata • lékárna • izofólie • žďárák • 4 x karabina • 2×1,5 m , 1×3m a 1×5m prusik 6 mm • nůž a čelovka

Pročpak to všechno?

Prostě proto, že to budete v 99 % nosit zcela zbytečně na zádech a u sebe, ale v tom 1 % se vám to bude zatraceně hodit. K tomu co na co a jak:

Lavinový vysílač a vyhledávač

Všechny vysílače, které jsou dnes k dostání na trhu, fungují na principu šíření elektromagnetických vln o frekvenci 457 kHz. Můžete se setkat se dvěma základními typy.

Analogový přístroj

• má pouze jednu anténu, je založen na zesilování signálu
• zpravidla má menší energetickou náročnost
• není schopen přesně určit směr k zasypanému
• je přesnější v dohledávce pod 3 m od zasypaného

Digitální přístroj

• má dvě, nebo tři antény
• určuje přesně vzdálenost i směr k zasypanému
• u některých typů v současné době problémy s dohledávkou pod 3m od zasypaného
• celkově větší energetická náročnost

Mobilní telefon

Většina pohoří v Evropě je v současné době pokryta signálem operátorů. V případě nehody je možné neprodleně informovat záchranou službu.

Lavinová sonda a lopata

Sondu potřebujeme pro určení hloubky zasypání a polohy těla postiženého. Bez kvalitní lopaty může být vyproštění z laviniště nemožné. Časté jsou dnes plastové lopaty (viz.obrázek), nicméně plech je plech a drží rozhodně víc. Celkem levné a dostupné jsou lopaty BCA,Ocůn, Nicimpex, dražší potom třeba Ortovox. U sondy pozor na dostatečnou tuhost. Lehké a levné sondy tvrdším vrstvám sněhu uhýbají, kevlarovou sondu jsem už viděl zlomenou.

Lékárna, izofólie, žďárák

Prostředky jimiž provedeme základní ošetření postiženého a zajistíme jeho co nejlepší tepelnou izolaci.

Karabiny a smyčky

Pomocí karabina smyček jsme schopni v případě nouze transportovat postiženého.

Nůž a čelovka

Dvě věci, které by pro svou funkčnost neměly chybět v žádném batohu Lavinové nehody

Na vzniku lavinových nehod se podílí několik faktorů. Pokud bychom chtěli stručné definování, můžeme za tři základní prvky označit:

• terén
• aktuální podmínky
• člověk

Takže teď zkusíme krok za krokem od zahájení túry až po řešení průšvihu…

Doma se připravuji na túru • připravím si plánované trasy, zjistím nejstrmější sklon túry, orientační body • telefonicky, nebo na internetu www.slf.ch, www.hory.sk zjistím aktuální lavinovou situaci a předpověď, také si zjistím předpověď počasí • kolik nás půjde a jaká je dovednost mých společníků

Zahajuji túru, při níž je možný pohyb v terénu ohroženém lavinami • provedu kontrolu vybavení • provedu kontrolu správné funkčnosti vyhledávače a po dobu túry vyhledávač nevypínám (vždy také kontroluji dostatečnou kapacitu baterií) • posoudím aktuální podmínky, zda odpovídají předpovědi, toto posuzování v průběhu túry provádím stále, včetně aktuální kondice zúčastněných

Vstupuji do lavinou ohroženého terénu • odstraním bezpečnostní řemínky z vázání • odepnu si prsní a bederní přezku na batohu • hole držím volně v ruce, bez navlečených řemínků • obléknu si bundu a zapnu odvětrávací otvory

Batoh? Zde se názory rozcházejí. Někteří odborníci radí batoh vždy odhodit, nicméně pokud je batoh lehký, ale přitom velký, může naši šanci udržení na povrchu laviny zvýšit. Pokud je ovšem těžký, může nám pomoci do nižších pater nánosu. Kde je ta hranice velikosti a váhy, je velmi těžké definovat.

Samozřejmě optimální je lavinový ABS, nicméně zatím jsem se s ním u nás především pro jeho cenu (přes 20.000) nesetkal. Ocitnul jsem se v oblasti vzniku laviny a sníh pode mnou ujíždí, nebo se na mě shora řítí.

• pokud je to možné, snažím se lavině utéct nebo ujet do strany (Vždy budete rychlejší šikmo svahem dolů, než napříč)
• pokud jsem se dostal do vířícího sněhu masy laviny, jsem na tom hodně špatně, ale pořád se dá něco dělat. V tomto případě se snažím zmítáním připomínajícím plavání udržet na povrchu a především vykutálet se do strany z hlavního proudu.
• v okamžiku, kdy lavina začne zpomalovat a nejsem na povrchu, tak to je opravdu špatné. Každopádně pokud jste neztratili vědomí v průběhu „jízdy“, snažte se dostat ruce před obličej a utvořit si dýchací kapsu. Stočení těla do klubíčka a získání co největší prostoru pro Váš hrudník také zvýší šanci.

Poznámka z vlastní zkušenosti: Pokud jedete, nedá se příliš o kontrole vašeho počínání hovořit. Jste pouze mrňavý zvířátko bojující o život. Co se týče zjišťování orientace slinou, nebo jiné bajky jsou náhody s téměř nula procentní pravděpodobností. Vědomí postižení zpravidla ztrácejí téměř okamžitě.

V tuto chvíli začíná běžet čas, je ho neúprosně málo a to jak to dopadne je už v rukou jiných lidí.

Přežití zasypání lavinou

Pokud jsme zasaženi lavinou jsme ohrožení třemi mechanismy úrazu:

• mechanický úraz v lavině v průběhu pádu
• udušení
• podchlazení

Podívejme se, jaké fáze má zavalení lavinou:

0 – 1 min

Zpravidla vlastní „jízda“ v lavině, nebo zasypání. V tomto okamžiku zahyne 7% postižených. Vinou je mechanický úraz neslučitelný se životem. Jediné, co můžeme ovlivnit, je ochrana nejzranitelnějšího místa těla – hlavy. I proto je velmi dobré používat helmu.

0 – 18 min: Fáze přežití

Zde se zpravidla rozhoduje o všem. Pokud nedošlo k vážnému zranění, přežívá do 18 min po zasypání 90% postižených.

V této fázi je nezbytné postiženého co nejrychleji lokalizovat a uvolnit ze sněhového závalu. Prvořadým rizikem je zde udušení! Z toho nám vyplývá Rychle nalézt – rychle vykopat.

18 – 35 min.: Fáze dušení

V tomto čase umírají všichni zasypaní bez vzduchové kapsy. Za vzduchovou kapsu považujeme jakýkoliv prostor před ústy a nosem, případně i pokud má postižený volné dýchací cesty. Termín žádná vzduchová kapsa se používá pouze pokud je ústní dutina a nos vyplněna sněhem, nebo zvratky. Prostor, v němž předpokládáme vzduchovou kapsu, uvolňujeme vždy rukou a nikoli lopatou. Lopata by mohla tuto cennou a křehkou informaci zničit.

Prvořadým rizikem je stále ještě udušení, ale pomalu se připojuje s každou minutou i riziko podchlazení. Proto zde začíná platit: Rychle nalézt – rychle uvolnit dýchací cesty – opatrně uvolnit ze závalu.

Přežití jedince v této fázi závisí na kombinaci jeho individuální dispozici, velikosti vzduchové kapsy, hustotě sněhu a dalších doposud ne zcela objasněných faktorech. 35 minuty se dožívá 30% zasypaných.

35 – 90 min: Latentní fáze

V tomto čase je možné ještě přežít při dostatečně velké vzduchové kapse. Je to čas kdy se zpravidla dostává na záchranáře. V této fázi jsou informace o vzduchové kapse ještě důležitější, než ve fázi dušení.

Jako hlavní riziko stále hodnotíme udušení, ale s každou další minutou stále víc narůstá riziko podchlazení.

Pokud postiženého nalezneme, velmi opatrně je vyprostíme. Základem je nalézt – uvolnit dýchací cesty – velmi opatrně a pomalu vyprostit.

90 – 120

Většina doposud přeživších umírá i se vzduchovou kapsou na udušení a podchlazení. 120 minutu přežívají pouze cca 3% postižených.

120 -…

Pokud se postižený dožil 120 minuty, je vcelku slušná pravděpodobnost, že přežije i delší časový úsek. Není ohrožen udušením, zpravidla má „otevřenou vzduchovou kapsu“, tedy vzduchovou kapsu spojenou s okolním volným prostředím. Jednak má tedy přísun vzduchu a také tato výměna vzduchu zabraňuje podchlazení těla pod kritickou mez.

Hlavním rizikem je zde jednoznačně podchlazení.

Nejdéle doložené přežití v lavině ve Vysokých Tatrách 1952 Čestmír Harníček 22 hodin. Předloni jsem zachytil něco o 38 hodinách v lavině v Peru, nicméně bohužel tyto dlouhé časy jsou opravdu výjimkou a nikoli pravidlem.

Z uvedených odstavců tedy zcela jasně vyplývá, že pokud chceme postiženému pomoci, je rozhodujících prvních 15 minut. Jedinou skutečnou šancí je pro nás lavinový vysílač a vyhledávač. U všech ostatních vyhledávacích metod je úspěch pod 18, kritickou minutu náhodou. Nezapomínejte, že naprosto zásadní je co nejrychleji zavolat pomoc. Postižený, který byl byť jen chvilku v lavině, by měl vždy na vyšetření do nemocnice.

Doporučené schéma hovoru: (zapamatovat si tohle schéma se hodí i pro jiné případy, než zasypání lavinou…)

1. Kdo volá a vaše telefonní číslo
2. Kdo je postižený a kolik – počet postižených, pohlaví, jméno
3. Kde se nehoda stala – místo, významné orientační body, nadmořská výška, GPS
4. Kdy se nehoda stala – čas
5. Jak je postižený – mechanismus úrazu (pád, lavina,…)
6. Stav postiženého – vědomí, dýchání, oběh, bolest,pohyblivost
7. Doplňující informace – aktuální podmínky, počasí
8. Zodpověz všechny dotazy a zavěs až jako poslední

Tolik tedy o lavinách… Zajímá-li vás víc, podívejte se na:

Užitečné texty:

• Obecná zdravověda pro instruktory horolezectví

Užitečné weby:

• www.hory.sk – informace o předpovědi počasí, aktuálních podmínkách na slovenských horách a lavinové předpovědi, výstrahy horské služby na Slovensku
• www.slf.ch – stránky švýcarské lavinové služby, přes prolinkování lez získat informace o lavinách a jejich riziku v celé Evropě

Možné kurzy a služby horských vůdců: www.horskyvud­ce.com www.climbingscho­ol.cz

Autor: Radim Bzura, instruktor Extreme Experience v.o.s. zabývající se extrémními sporty, survivaly, teambuildingem, motivačními a diagnostickými kurzy. Kontakt pro dotazy: info@exex.cz

Redakčně upravila Střízla, členka redakce